Heiligenkreuz – tajuplné srdce Vídeňského lesa

1. Markrabě Leopold III. z dynastie Babenberků založil u potoka Sattelbach roku 1133 cisterciácký klášter ,,Naší Milé Paní od Svatého Kříže“. Otto, syn Leopolda III., se krátce před tím stal cisterciáckým mnichem v klášteře Morimond a svého otce požádal o založení nového kláštera. Leopold III. zemřel roku 1136 a byl pohřben v klášteře Klosterneuburg; roku 1485 byl prohlášen za svatého. Jeho syn Otto se stal biskupem ve Freisingu a je považován za nejvýznamnějšího kronikáře středověku; je uctíván jako blahoslavený a jeho relikvie se nacházejí v klášteře Heiligenkreuz.
2. Cisterciácký řád vznikl jako nové reformní hnutí benediktinského mnišství. Označení ,,cisterciácký“ se odvozuje od prvního kláštera nazvaného ,,Cistercium“, který byl založen roku 1098 nedaleko Dijonu. Ve francouzštině nese tento klášter název ,,Cîteaux“.
3. Kapitulní síň je jedno z nejvýznamnějších pohřebních míst v Rakousku; neboť jsou zde pohřbeni čtyři panovníci z rodu Babenberků, nejstarší rakouské panovnické dynastie: markrabě Leopold IV., vévoda Leopold V., vévoda Fridrich I. a vévoda Fridrich II. Bojovný. Protože zvláštním způsobem podporoval klášter, odpočívá vévoda Fridrich II. v monumentálním náhrobku, jeho smrtí roku 1246 vymřel babenberský rod.
4. Roku 1188 daroval vévoda Leopold V. klášteru velkou relikvii Svatého Kříže, která je zde uctívána až do dnes. Jedná se o největší kus dřeva Kristova Kříže severně od Alp.
5. Jako své duchovní Otce uctívají cisterciáci sv. Benedikta († 547) a sv. Bernarda († 1153). Benedikt bývá zobrazován s černou kukuli, s prasklým kalichem a knihou, Bernard v bílé kukuli, jak drží v náruči kříž.
6. Heiligenkreuz je nejstarší cisterciácký klášter na světě, který od doby svého založení trvá nepřetržitě. Od roku 1133, sedmkrát během dne, vzdávají mniši Bohu chválu. S tzv. ,,chórovou modlitbou“ začínají již v 5:15. Přibližně ve 20:15 uzavírají den modlitbou před spaním. Během noci panuje v klášteře posvátné mlčení.
7. Babenberkové tolik podporovali Heiligenkreuz, že on sám pak mohl založit několik dceřiných klášterů: Zwettl v Dolním Rakousku (1138), Baumgartenberg v Horním Rakousku (1142), Czikador v Maďarsku (1142), Marienberg v dnešním Burgenlandsku (1197), Lilienfeld v Dolním Rakousku (1202), Zlatou Korunu v Jižních Čechách (1263), Neuberg an der Mürz ve Štýrsku (1327). Také dnes je konvent kláštera Heiligenkreuz nejpočetnější v Rakousku. V roce 1988 mohl být dokonce v Bochumi (Ruhrgebiet nedaleko Kolína nad Rýnem) založen nový klášter jménem Stiepel.
8. Románsko-gotický klášterní kostel z přelomu 12. a 13. století ukazuje ve své střízlivé vznešenosti ideál cisterciácké architektury. Sám kostel, bez maleb a ornamentů, má být oslavou Boží velebnost.
9. Tři okna románského západního průčelí symbolizují Nejsvětější Trojici. Je velice působivé, zvláště v době velikonoční, když na mnichy, kteří právě zpívají večerní chvály začne dopadat světlo zapadajícího slunce.
10. Dodnes žijí cisterciáci převážně ze zemědělství a lesnictví. Heiligenkreuz je „klášter Vídeňského lesa“, neboť název ,,Vídeňský les“ (latinsky: silva wiennensis) se prvně objevuje právě v listině kláštera z roku 1332.
11. V roce 1187 byl posvěcen klášterní kostel, roku 1240 celý klášterní komplex; léta Páně 1295 byl klášterní kostel rozšířen o vysoký halový chór, jehož většina skleněných oken zůstala zachována v původní podobě. Dnes je klášter Heiligenkreuz jedním z největších středověkých klášterních objektů na světě.
12. V baroku vniklo několik umělecky velice hodnotných staveb, jako např. sakristie. Během tureckého obléhání v roce 1683 byl klášter poničen; celá knihovna lehla tehdy popelem. V rámci stavební obnovy následovalo rozšíření středověkého jádra kláštera o několik barokních nádvoří.
13. Nejznámější umělec barokní doby působící v 18. stol. v Heiligenkreuz byl Giovanni Giuliani. Giuliani, který se narodil v Benátkách, je autorem téměř všech skulptur a plastik, které ještě dnes tvoří ozdobu kláštera. Mimo jiné jsou to například sloup Nejsvětější Trojice, sousoší znázorňující mytí nohou v křížové chodbě anebo chórové lavice. Po smrti své ženy vstoupil Guiliani do kláštera jako familiář. Také známí malíři, např. Michael Rottmayr, Martino Altomonte a Georg Andreas Washuber, pracovali pro klášter. Giuliani a Altomonte jsou pohřbeni v klášterním kostele.
14. Za vlády císaře Josefa II., syna císařovny Marie Terezie, hrozilo klášteru mezi roky 1780 a 1790 zrušení. Ideologie osvícenství měla nepříznivý vliv na klášterním život; stát se vměšoval do záležitostí víry a církevní disciplíny. Jako protireakce byl roku 1802 založen ,,Teologický institut“, jehož úkolem bylo vzdělávání řádového dorostu. Dnes vzkvétá toto zařízení jako ,,Teologicko – filozofická vysoká škola“ s více než stovkou studentů z řad kandidátů kněžství a řeholníků.
15. Během panování Josefa II. musel klášter převzít vnější povinnosti ve farní správě. Klášteru bylo svěřeno množství farností. Dnes spravují cisterciáci celkem 19 farností mezi Neziderským jezerem (Neusiedlersee) a Vídeňským lesem (Wienerwald).
16. Koncem 19. stol. bylo barokní vybavení kostela odstraněno, bylo zřízeno množství novogotických oltářů a nad hlavním oltářem byl postaven baldachýn.
17. Mezi lety 1938 až 1945 byla existence kláštera ohrožena. V době národního socialismu byl klášter z velké části zabaven a mnoho bratří bylo uvězněno. Po druhé světové válce se snažil opat Karl Braunstorfer (1945 – 1968) o posílení původního ducha řádu. Liturgie byla zreformována zcela ve smyslu 2. vatikánského koncilu a byl vytvořen vlastní latinský breviář. Mnichům z Heiligenkreuz také velmi leží na srdci péče o gregoriánský chorál.
18. Dnes je Heiligenkreuz největším cisterciáckým klášterem v Evropě. Mniši slaví liturgii s velkou láskou a úctou; mnoho mladých mužů následuje své povolání a vstupuje do kláštera. Mniši jsou ale také velmi otevřeni vůči hostům a návštěvníkům. Cisterciáci z Heiligenkreuz usilují o otevřený a přátelský kontakt s mnoha lidmi, kteří v tichu kláštera hledají setkání s Bohem.
P. Dr. Karl Wallner OCist, 2007